Tale About The Beginning (part 2)

V první části jste se dozvěděli, jak jsem se dostal k pití ALEů. Druhá část je spíše doplnění myšlenek o motivaci celého blogu.

V dalších příbězích se postupně dozvíte o pivu všechno … aspoň teda všechno, co o něm vím já. Dozvíte se, na jaké styly se pivo dělí a že hlavní dva styly jsou spodně kvašené ležáky (novodobý (r. 1842) výmysl chlapců z Plzně) a svrchně kvašená piva ALE. Dále se dozvíte co dělá piva napříč styly odlišnými, rozdíly v jejich výrobě a jejich historii. Samozřejmostí bude samotný proces výroby a hlavní stavební bloky piva. Taky zabrousím do správného pití (či spíše ochutnávání) piva a určitě mě v průběhu napadne ještě spousta dalších věcí.

Taky jsem začal psát kratší náhodné příběhy Instatales, které vychází nepravidelně na mém instagramu. Jsou to příběhy pivního poznání a jsou ze života. Odehrávají se převážně v zajímavých ‘craftbeer’ pivnicích nebo v pohodlí domova u krbíčku.

Motivace, proč to dělám.

V České republice jsme chuťově natolik zvyklí na naše celosvětově uznávané ležáky, které vyloženě chlastáme po desíti, že představa pití piva, které je tak odlišné svou chutí a pitelností v nás vzbuzuje pochyby. A většinou při prvním ochutnání ALEu nejsme nijak nadšení. Nebo nadšení jsme, ale stejně jej nezačneme pít, protože ALEy se prostě ve velkém pít nedají.

“Jít na pivo už pro mě neznamená klopit jeden škopek za druhým, ale dát si pár zajímavých piv.”

Uvedu krásný příklad. Pátek večer, jdete s kamarádkami a/nebo kamarády “na jedno” a od usednutí ke stolu chtě nechtě závodíte, kdo vypije za večer víc piv. Někdy se u dopíjení posledního piva skoro topíte a stejně to většinou skončí nedopitým půllitrem.

Tak toto se vám u pití ALEů (snad) nestane. Nejen proto, že jsou ALEy o něco dražší a byla by škoda nedopít, ale taky proto, že jsou ALEy mnohem těžší piva s nižší pitelností (ale bohatší chutí) a takové množství jich prostě nevypijete.

U sebe jsem pozoroval změnu hlavně v nastavení mysli. Jít na pivo už pro mě neznamená klopit jeden škopek za druhým, ale dát si pár zajímavých piv.

Teď se asi ptáte, kde se k ALEům dostat?

Snad žádný velkoprodukční pivovar je u nás nevaří. Všem je nám pod nos cpán Pilsner Urquell, Radegast, Budweiser, Kozel, Holba atp. V tom ale přichází na scénu tzv. řemeslné pivovary (též minipivovary; anglicky craft breweries), které ALEy vaří a dělají nepřekonatelně výborná piva. V posledních letech se s těmito pivovary roztrhl pytel a najdete je v každém větším městě.

Mám v plánu udělat interaktivní mapu vyzkoušených podniků s hodnocením, ale shrnu sem pro vás mé dosavadní poznatky.

Pro všechny Brňáky stojí především za zmínku pivovar Lucky Bastard, jehož piva jsou tradičně čepované v čajovně Utopia. Větší výběr (i zahraničních) najdete na Grohově v JBM Brew Lab Pubu. Kdo by chtěl lahvové vydání na doma a byl v Olomouci, můžu doporučit obchod Muž přes palubu. A pro mé pražské kamarády doporučuji Malý/Velký Bar nebo Prague Beer Museum a nedoporučuji 20 Pip Craft Beer. V pátek se chystáme poprvé do BeerGeek baru, tak se můžete přidat. Další český pivovar, který stojí za zmínku je Matuška. Ale to už předbíhám.